Listopad 2009

BMW X6

29. listopadu 2009 v 16:37 | MauQuosh |  BMW
Jen ve špatných románech a scénářích se dozvíte konec na samém začátku, ale někdy je to autorův záměr. Tak jako v tomto případě, protože se obávám, že spousta fanoušků rychlosti nad X6 jen opovržlivě mávne rukou… Pravděpodobně neexistuje žádný jiný reálný důvod, proč BMW začalo vyrábět toto pseudosportovní SUV, než to, že BMW je zdravá ekonomická firma s vyvinutým smyslem pro trh a marketing, a vědí tedy, že na něm vydělají peníze. Spoustu peněz. Jak jinak si totiž vysvětlit existenci BMW X6, když oblíbený model X5 je stejně velký, přibližně stejně rychlý a na silnici téměř stejně odhodlaný?

Pokud se však na existenci BMW X6 podíváte jako na zajímavou a neokoukanou alternativu, dává vám okamžitě smysl. A navíc postavit ho nebylo nic dramatického, protože technicky je to vlastně jen odladěná X5, kterou odborná i laická veřejnost přijala s otevřenou náručí už před dvěma lety. Takže teď nastal ten správný čas nabídnout zákazníkům alternativu a napumpovat nějaké peníze do sejfu. Určitě vás nemůže překvapit, že X6 byla vyvíjena paralelně s X5. Nebudu nikomu tvrdit, že se mi X6 líbí, protože maminka mě vždycky učila, že lhát se nemá. No dobře, nelíbí se mi ani trochu. V bílé a na černých kolech prý vypadá cool, ale já nenosím pola, kalhoty s pukem ani zlaté řetězy.

Z profilu je vám okamžitě jasné, že je to kříženec velké X5 a šestkového kupé, což je, správně, velmi nesourodé spojení. Na devatenáctipalcových kolech vypadá skoro legračně a její ostře řezané rysy v sobě mají tolik agresivity, že se Audi Q7 ustrašeně skrčí někam do kouta parkoviště. Klesající linie střechy ve vás vzbuzuje obavy o místo na zadních sedadlech a velikost kufru, ale jak se záhy přesvědčíte, není to nic dramatického a čtyři lidé v něm snadno projedou půl Evropy. Ale jak už u BMW bývá posledních pět let zvykem, když za sebou zabouchnete velké a tlusté dveře, které se zavírají s masitým žuchnutím, je všechno najednou jinak.

Palubní deska je identická s tou v X5, pozice za volantem je bezchybná a na iDrive už jsme si dávno zvykli. Co se týče kvality materiálů a zpracování, jen těžko lze něco vytknout, s výjimkou plastů dole na dveřích. Udělat evropskou prezentaci v Maďarsku je báječný nápad jen kvůli tokajskému a uheráku, ale ve skutečnosti to znamenalo, že testovací trasa vedla ze dvou třetin po dálnici a z třetiny po silnici první třídy se sedmi ostřejšími zatáčkami. Navíc na nás zbyla jen verze s třílitrovým turbodieselem twin turbo, který je sice úžasný, ale také už notoricky známý - my měli spadeno na nový, dvakrát přeplňovaný osmiválec 4,4 l, který má 407 koní a 600 Nm. Největším adrenalinem se tak stalo předjíždění ve vyjetých kolejích a skok přes železniční přejezd, kterého jsem si jaksi nevšiml a najel na něj asi ve 140 km/h.

Nicméně i tento silniční test byl k něčemu. Ukázal mimořádnou stabilitu X6 a její výborné odhlučnění. Ve 160 km/h se chová naprosto přirozeně. Na auto, které váží 2,2 tuny a žere naftu, je to obdivuhodný výkon. Na nejsilnější verzi s označením 5.0i nedošlo ani na okruhu. Na doporučení Andrease Lampky, charizmatického šéfa oddělení X, jsme si vzali X6 3.5i. "Je lépe vyvážená, obratnější a hbitější, přitom dostatečně silná." Měl pravdu. A měl pravdu i v tom, když nás varoval, že nás bude šokovat jízdní úroveň X6. Na dálnici jsem si všiml, že neustále dělám drobné korekce volantem, abych vůz udržel v přímém směru, což se vám stane u některých sportovních aut.

Přičítal jsem to vyjetým kolejím, ale tady jsem zjistil, že tohle auto se navzdory hmotě, vysokému těžišti a komfortnímu posazu chová víc jako sporťák než SUV. Měřítkem by mohl být možná Cayenne, ale kdo ví, ruku bych do ohně nedal. Nicméně co může být přesvědčivějšího než čas na Nürburgringu - 8.35 min. Aktivní stabilizátory, nový systém řízení pohonu všech kol xDrive a Dynamic Performance Control, to všechno jsou systémy, které nejenže drží vůz ve stopě, ale také mu propůjčují téměř monumentální rychlost ve všech podmínkách a na každém typu silnice.

Ano, vím, že píši o velkém a těžkém autě, ale ta neochvějná stabilita je ohromující; cítíte, jak systémy pracují, abyste se nejen udrželi na silnici, ale aby to mohla být i pekelně rychlá jízda. Nikdy jsem si nezvykl na příplatkové aktivní řízení, nezvykl jsem si na něj ani tady, když jsem s X6 driftoval na kluzné fólii. Ano, čtete správně, driftoval. Pro X6 je to stejně přirozené jako třeba pro M6, i na suchém asfaltu stačí jen zhoupnout a pak jí naložit - pochopitelně s úplně vypnutou stabilizací. Takže z nejsilnější X6 5.0i mám nakonec jen hluboký akustický zážitek. Doufám, že se s ní ještě svezu. Zní totiž skvěle - basové brumendo přechází přes celou škálu jadrnosti až po temné vytí. Zní trochu jako uragán nacpaný do komína.

Jak jsem řekl na samém začátku, vizuálně mě nová X6 nepřitahuje ani trochu. O to větší mám respekt k tomu, jak funguje, protože soupeři se rekrutují z řad sportovních aut a vybraných sportovních sedanů. Její chování je chvílemi až absurdní, ale celkově velmi, velmi přesvědčivé. Nebudu mít žádný problém pochopit pohnutky, proč X6 zaplaví silnice, byť sám bych si jednoznačně vybral konvenčnější a praktičtější X5. Nejvíc cool je prý v bílé na černých jednadvacítkách.

Mají smysl?

Nemají! Ale o to tady vůbec nejde… Velká a přemotorovaná SUV se těší nesmírné oblibě movité klientely, která jim odpouští jejich žravost, neekologičnost i okázalost, a naopak se těší z jejich pohodlí, akustického ticha, vysokého posazu a bezpečí. Není žádným tajemstvím, že Cayenne Turbo žere pětadvacet litrů na sto kilometrů, a nikdo nepochybuje o tom, že BMW X6 se bude pohybovat na stejných hodnotách - Range Rover Sport V8 je na tom totiž úplně stejně.

Spojení sportovní a terén v tomto případě nejde ani trochu dohromady a spíš jsou tihle rychlí mastodonti chápáni jako alternativa luxusních limuzín - nepotřebujete k nim osobního řidiče. Jsme zvědaví, kdy Rolls-Royce postaví svoje první SUV. Doba k tomu totiž spěje.



Chemie-protokol na filtraci

24. listopadu 2009 v 19:32 | MauQuosh |  Škola
Filtrace
Úkol:Za úkol jsme dostali udělat směs z vody,soli,rýže,pepře a písku.Přefiltrovat tak aby filtrát obsahoval jen vodu a rozpuštěnou sůl

Pomůcky:Laboratorní stojan,křížová svorka,filtrační nálevka,filtrační kruh,filtrační papír,kádinka (50 ml) 2x,oboustranná lžička,střička,sůl,mletý pepř,písek a rýže

Chemikálie:Voda

Pracovní postup:Nejprve jsme si udělali roztok z vody a soli,poté jsme přidali písek,rýži a mletý pepř.Tuto směs jsme promíchali oboustrannou lžičkou.Připravili jsme si skládaný filtr,který jsme pomocí střičky upevnili k filtrační nálevce.Směs jsme nalili do filtrační nálevky vyložené skládaným filtračním papírem a čekali jsme až se směs přefiltruje ve filtrát.

Pozorování:Pozorovali jsme jak se ze směsi pepře,soli,vody,písku a rýže stává filtrát který obsahuje pouze vodu s rozpuštěnou solí.

Závěr:Z této práce jsme zjistili že filtrace se používá téměř všude cezení těstovin,čištění bazénu apod.


Tak takových protokolů časem bude víc :( furt nějakej ach ta škola

Ferrari California

21. listopadu 2009 v 13:52 | MauQuosh |  Ferrari
Vyrábí se ve verzích kupé-kabrio. Jeho motor je vidlicový osmiválec o objemu 4,3 litru, díky čemuž dosahuje maximální rychlosti 310 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h za 4,2 sekundy. Při výrobě byla snaha o snížení emisí výfukových zplodin, které byly sníženy na 305 g/km CO2.
Pochopitelně, širší veřejnost se s novým modelem slavné automobilky se vzpínajícím se koněm ve znaku blíže seznámí na autosalonu v Paříži. Ten začíná za dva týdny.
Oficiální snímky nového modelu jsou venku sice již od května, ale prezentace se až doteď omezovala pouze na internet. Ferrari všechny novináře i laiky postupně připravovalo. Těsně po půlnoci 18. září na firemní web umístilo video, kde kamera zabírala pouze silnici za zvuků techna, aby se poté v záběru objevil.... vůz s typovým označením California, ideový nástupce slavného 250 GT, za jehož volantem seděl Michael Schumacher.
Co maranellský výrobce od nového modelu očekává? Vozy Ferrari zatím nebyly příliš vhodné pro každodenní ježdění a nová California má tuto skutečnost změnit. Samozřejmě, představitelé automobilky očekávají i rozšíření klientely. Ferrari také potřebuje zvýšit prodeje, ovšem převážně rudé vozy se určitě nestanou masovou záležitostí. V dnešní době vysokých cen ropy a nejisté ekonomické situaci za oceánem se jinak nad vodou udržet nelze, i když jste součástí mamutího koncernu. Problémy Fiatu jsou ještě v živé paměti.
Předpoklady k vyšším číslům a přilákání nových zákazníků California rozhodně má. První kupé-kabrio z Maranella chce být nejen sportovním, ale i praktickým autem. Stále je jen pro dva, zadní sedadla se nedají nazvat ani nouzovými, ale o to v tomhle případě nejde. Na prvním místě byl vždy motor a ten je zbrusu nový - vidlicový osmiválec o objemu rovných 4,3 litru skrývá 460 plnokrevníků (343 kW) a potravudo válců dodává přímé vstřikování.
Ekologie začíná nabírat na důležitosti i v prestižní automobilové kategorii, kde se na nějaký ten litr spáleného paliva dosud moc nehledělo. Konstruktérům se podařilo snížit spotřebu o 30 % a emise CO2 dosahují hodnoty 305 g/km. Výkon přenáší nová sedmistupňová dvouspojková převodovka se čtyřmi možnostmi nastavení. Své místo našla u zadní nápravy, opět bylo tedy použito uspořádání Transaxle. Své místo ve voze našla i kontrola trakce, vyvíjená Scuderii Ferrari ve formuli 1 a aktivní podvozek s adaptivními tlumiči systému MRC (Magnetic Ride Control).


Audi Locus

16. listopadu 2009 v 8:07 | MauQuosh |  Audi
(zatím jen studie)
Pochází od nizozemského designéra tureckého původu jménem Ugur Sahin.
Audi Locus Concept

Linke,Franky

16. listopadu 2009 v 8:04 | MauQuosh |  Panik
  • Christian Linke-baskytara,kytara zpěv
  • věk:22let
  • datum nar.11.3.1987
  • znamení:Ryby
  • výška:184cm
  • Váha:70kg
  • barva vlasů:černá
  • barva očí:modro-zeleno-šedá

  • Frank Ziegler-zpěv
  • věk:22let
  • datum nar.:28.4.1987
  • znamení:býk


Dodge Journey

15. listopadu 2009 v 16:05 | MauQuosh |  Dodge
  • Stylové sedmimístné MPV s pseudoterénními náznaky se objeví během příštího roku. Nejmenší verze Chrysleru Voyager končí, aby uvolnila místo novému modelu značky Dodge s názvem Journey.
  • Auto kombinující kapacitu velkoprostorové karoserie s lehkými terénními schopnostmi si vzalo za základ platformu, na níž najdete dalších pět modelů značek Dodge, Jeep a Chrysler. Rozvor činí 2,89 metru, což je o 12,4 cm více než v případě Avengeru a umožní to instalaci třetí řady sedadel. Prostor vzadu by měl být údajně velkorysejší než u Fordu S-Max a auto se jím zařadí těsně pod obrovitánský Grand Voyager.
    Hlavní devizou kabiny je její flexibilita. Druhou řadou lze posouvat a sedáky fungují zároveň jako dětské sedačky (podobně jako v novém Volvu V70), všude okolo sebe najdete miliardu přihrádek a šuplíků včetně dvou chladicích boxů vzadu v podlaze, kam se dá uložit až dvanáct plechovek s nápoji.Při uvedení na trh se pod kapotou Journey objeví dva motory - dvoulitrový diesel od Volkswagenu s výkonem 140 koní a benzínový čtyřválec o objemu 2,4 litru a výkonu 143 koní, sdílený s Mitsubishi. Oba najdete také v mnoha dalších modelech patřících do skupiny Chrysler.
    Pohonné jednotky bude provázet jednak moderní šestistupňová dvouspojková převodovka (dieselová verze) a jednak zastaralý pětistupňový automat (benzín). Ceny by jako obvykle měly být velmi konkurenceschopné, což znamená, že základní částka za sedmimístné auto by se měla pohybovat kolem 750 tisíc korun.